Renesmee Carlie Cullen - 7. kapitola

22. května 2010 v 15:56 | KatiQa |  Renesmee Carlie Cullen
Z§-
,,Chci jít do školy," prosila jsem je, když jsme zůstali osamotě. Carlisle něco bádal v pracovně.
,,To nepřichází v úvahu, Nessie," zakroutil hlavou táta. Svraštila jsem obočí a chtěla vysvětlení.
,,Přesně tak," přitakala mamka. ,,Teď už rozhodně ne, když potřebuješ lidskou krev."
,,Ale já se umím ovládat!" zvýšila jsem hlas.
,,Není to jednoduché a ty jsi ještě mladá. Nikdy nebudeš moct jít do školy a nikdy

nebudeš moct mít lidské kamarády. Je to příliš nebezpečné, Volturiovi jsou na nás už dost vysazení, tak nepokoušej štěstí!" zaječela mamka a odběhla pryč. Já jsem se podívala na taŤku a taky odběhla pryč. Do svého pokoje. Zase. Poslední dobou jsem se s rodiči tolik hádala. Bylo mi to líto, ale co jse měla dělat?
  Někdo zaklepal na můj pokoj. Ten pach jsem znala. Byl to Seth.
,,Dále," řekla jsem a posadila se na postel. Zajímalo mě, co asi chce. Má něco vyřídit?
,,Nessie-" zarazil, když vyslovil moje jméno a zůstal stát jako přikovaný. Koukal na mě... jako kdyby oslepl. Tohle jsem znala. Ale to nené možné. Byl to otisk... ale do mě je už přece otisknutý Jake! To je neuvěřitelné, nemožné... hledala jsem ta správná slova a v hlavně mi v hlavě vířilo tolik myšlenek.
,,P-promiň," zakoktal a vyběhl pryč. To mě trochu znepokojilo. Přemýšlela jsem nad tím, připadalo mi to jako věčnost, ale ve skutečnosti uběhly pouze dvě vteřiny. Vyběhla jsem za ním dolů. Viděla jsem jak něco šeptá Samovi. I kdybych mohla slyšet co, radši jsem nechtěla poslouchat. Zastavila jsem se na schodech.
  Sam se na mě podíval a pak na Jakea, který něco probíal s makou a taťkou. Seth se na mě neodvžoval podívat, ale já jsem si přála bay se podíval. Najednou se mi dostavili potřeby tak silné....
  Věděla jsem co to je. Láska, fyzický kontakt s klukem v mém věku (nebo poblíž). Tohle jsem potřebovala a za tu chvilku jsem si k Sethovi vytvořila náklonost jako kdybych se do něj otiskla já. Vždycky jsem ho vnímala jen jako dobrého kamaráda, ale teď... už to nedokážu jen tak přehlížet.
  V mžiku jsem se objevila vedle něj, ale on utekl, skočil do nejbližšího keře, kde se nejspíš proměnil a nevěnoval mi ani jediný pohled. Cítila jsem se ublížená a odmítnutá.
,,Renesmee... co... ty... přesně... cítíš k Sethovi?" zeptal se mě. Trvalo mu několik vteřin než dořekl větu.
,,Já-já.." koktala jsem. Nedokázala jsem mu říct pravdu. Bylo to moc osobní.
  Táta si musel přečíst mé myšlenky, protože teď klečel přede mnou a upřeně mi hleděl do očí.
,,Tati, já..." zakroutila jsem hlavou. ,,Já..." nedokázal jsem to říct. Ještě ke všemu když byl vedle Jacob, můj vlkodlačí přítel, který je do mě také otisknutý.
  Najednou jsem tátovi položila otázky, jen v mé hlavě, na kterou jsem chtěla dostat odpověď.
Co budeme dělat? Co Jacob? Jak je to možné?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 crazy girl crazy girl | Web | 6. června 2010 v 17:13 | Reagovat

kdy bude dalsi dil ?? ??? ?? ??? ?? ??? ??

2 Christine Christine | Web | 13. července 2010 v 12:25 | Reagovat

prosíííííííííííííím další díl :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama